Dospívající s fenylketonurií: trpí častěji depresí?
I když dnes díky novorozeneckému screeningu můžeme u dětí s fenylketonurií (PKU) nasadit nízkobílkovinovou dietu velmi brzy, v dětství i později v průběhu života se u nich vlivem onemocnění mohou vyskytnout různé neuropsychologické problémy včetně depresí. Podle odborníků je riziko depresí tím vyšší, čím vyšší je dlouhodobá koncentrace fenylalaninu v krvi.
Fenylalanin a deprese u dětí s PKU mohou mít souvislost
Když nedávno australští lékaři pečující o mladé lidi s PKU měřili u svých pacientů hladinu fenylalaninu v krvi, nechali jejich rodičům zároveň vyplnit dotazníky hodnotící emoční stav a výskyt depresivních příznaků u jejich dětí. Pak sledovali, nakolik zvýšené koncentrace fenylalaninu v krvi u některých mladých lidí odpovídají také většímu sklonu k depresím. Jako kontrolní vzorek zdravých lidí, se kterými mohli lékaři porovnávat četnost výskytu depresivních příznaků, přitom lékařům sloužili sourozenci vyšetřovaných pacientů.
Depresivní sklony bývají doprovázeny i horší pamětí a soustředěním
Výsledky australské studie potvrdily, že sklony k depresím se skutečně vyskytují u těch dospívajících s PKU, kteří mají své onemocnění špatně kontrolované, a jejich organismus je proto dlouhodobě vystaven zvýšeným hladinám fenylalaninu. Kromě depresivních příznaků se u těchto pacientů častěji objevovaly také poruchy takzvaných exekutivních funkcí – mezi které patří schopnost soustředění nebo kapacita krátkodobé paměti.
Přestože zvýšené hladiny fenylalaninu v uvedené studii zvyšovaly riziko depresivních příznaků, jejich celkový výskyt u dospívajících s PKU se významně nelišil od výskytu u jejich vrstevníků, kteří PKU netrpí. Bylo by zajímavé zjistit, zda výskyt depresivních příznaků v mládí představuje vyšší riziko vzniku depresí také v dospělosti.
(vek)
Zdroj: Sharman R. et al.: Depressive symptoms in adolescents with early and continuously treated phenylketonuria: Associations with phenylalanine and tyrosine levels. Gene. 2012 May 15. [Epub ahead of print]
